Hasiči – pro někoho obyčejné slovo, pro nás rodina

Nedávno jsem se bavil s kamarádem o hasičích a byl jsem zklamán a pobouřen tím co si myslí o hasičích. Jsem dobrovolným hasičem a snažím se vykonávat tuto službu co nejpečlivěji a nejlépe jak umím a pak přijde někdo a řekne mě o hasičích toto?

„Hasiči to jsou jen násoskové, kteří mají radost když něco hoří a mohou jet hasit.“

Že se mě tato jeho věta nelíbila? Asi se není ani čemu divit, když vím jak to je. Kdo by mohl mít radost z cizího neštěstí? Hasiči jsou sice tvrdí chlapy, ale nejsou bezcitní. Nikomu se nechce jet k ohni, když ví že se bude muset podívat do očí a komunikovat s člověkem, kterému hoří stodola, garáž nebo dokonce střecha nad hlavou. Když je to mez, seno na poli nebo něco takového, tak si řekneme „čert to vem“, ale pokud jde o obydlí nebo dokonce o život, tak už je to zcela jiné.

Jsem hrdý na to, že jsem hasič a doufám, že ne všichni mají takové mínění o hasičích ať už dobrovolných nebo profesionálních. A těm, kteří si myslí, že je to jednoduché a že nás baví jezdit k ohni,můžu jen ujistit, že to tak není. Lidi jsme tu nachystaní pro Vás a vaše blízké v případě nouze riskovat své životy abychom zachránili ty vaše!

Svatý Floriáne, oroduj za nás!