Dnešní čtení, aneb co mě napadlo při předčítání Sd 2, 11-19

Dneska jsem šel na mši u nás do našeho kostela a dostalo se mi té pocty číst čtení. Jindy sem čtení jen tak přečetl, ale dnes, když jsem se připravoval na mši a na to, že budu číst a přečítal jsem si onen text, tak mě přeletěla myšlenka, že tu situaci vlastně znám. Začal jsem se usmívat a musel jsem kostelníkovi vysvětlovat čemu se tak usmívám a tak teď se pokusím to trošku zformulovat a napsat to i sem.

"Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích, a sloužili baalům. Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země. Chodili za jinými bohy, za božstvy těch národů, které byly kolem nich, a klaněli se jim. Tak Hospodina uráželi. Opustili Hospodina a sloužili Baalovi a Aštoretě." Kdykoliv je nám dobře, tak na Boha zapomínáme. Bože vyvedls mě z egypta, mě je dobře a už tě nepotřebuju. Šup a jdu sploužit Bálovi. Myšlenka která mi prolétla hlavou: Bože dík, žes mě vyvedl z dob komunismu a teď když dovolíš, tak tě nepotřebuju, protože potřebuju naplnit své kapsy a ne uplně nejčistčím způsobem, tak "soráč", ale jdu sloužit penězom, zábavě, alkoholu, drogám, sexu a kdoví čemu všemu... A jak to všechno dopadne?

"I povolával Hospodin soudce, aby je vysvobozovali z rukou plenitelů. Avšak ani své soudce neposlouchali, dál smilnili s jinými bohy a klaněli se jim. Brzo sešli z cesty, po níž chodívali jejich otcové v poslušnosti Hospodinových přikázání; vůbec tak nejednali." I já chodím do kostela a i tam se setkávám se "soudcem", kterého mi Bůh posílá, s knězem. Poslouchám jeho slova, dbám na církevní přikázání, dávám pozor co zní v liturgických textech? Nebo se podobáme spíše synům izraele a nedovedem někoho poslouchat a raději se svéhlavě ženeme do záhuby skrze bohatsví, slávu a další nedůležité věci? Odpovězme si každý za sebe.

"Kdykoli jim Hospodin povolával soudce, býval se soudcem a vysvobozoval je z rukou nepřátel po všechny soudcovy dny. Hospodin měl totiž s nimi soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany." A pak mě proletěla ještě jedna myšlenka. Přece jsme tak Bohem milovaní, že nám poslal svého syna, který za nás umřel na kříži. Když se držíme Božích přikázání, tak je nám dobře a všechno ostatní nedůležité je prostě nedůležité. Ale i na sobě pozoruju, čím méně přijímám svátosti a čím více se vzdaluju hříchem od toho nejvyššího Soudce, tím víc sám sebe plením. A su velice rád, že můžu znovu přijít ke sváosti smíření a obnovit svůj vztah s Bohem a že má se mnou soucit když si "sténám pod tíhou utlačovatelů a tyranů - hříchů"

Pane díky ti za tvou oběť na kříži, díky ti za to, žes mě vysvobodil z moci tyranů a utlačovatelů. Prosím dej ať dovedu poslouchat "soudce", které mi posíláš v podobě mých rodičů, kněží a všech lidí, kteří to se mnou myslí dobře.